Články

Tento největší evropský koridor chráněné přírody - European Green Belt neboli Evropský zelený pás - kopíruje dřívější ostře střeženou hranici mezi východním a západním blokem od Arktického oceánu přes Pobaltí, Polsko, Německo, Českou republiku, Rakousko a dále až k Turecku. V České republice přitom stále chybí dostatečná ochrana jižní části Vysočiny a jižní Moravy, kde se nyní začínají masivně rozpadat lesy nevhodného složení.   

Předkládaný dokument doslova uvádí, že je zapotřebí „zajistit odbornou, organizačně-technickou, metodickou i legislativní podporu plošnému uplatňování přírodě blízkých způsobů lesního hospodaření jako rovnocenné alternativy pasečného způsobu hospodaření.” [1] Navrhuje tak způsob, jak v praxi dosáhnout třetí z šesti klíčových oblastí Strategie Česká republika 2030, která se nazývá „Odolné ekosystémy” [2].

Novela zákona o lesích opomíjí řešení, jež by vedla ke zdravým a odolnějším hospodářským lesům. Bez toho však naše lesy nemají šanci se vyrovnat s probíhajícími klimatickými změnami jako je sucho, které na sebe váže zmiňovaného kůrovce. Novela je nyní v připomínkovém řízení, do kterého se zapojilo i Hnutí DUHA. Ve svých připomínkách důrazně upozorňuje na naléhavou potřebu komplexní a zásadní změny zákona na moderní normu, která zlepší zdraví našich lesů a bude účinnou prevencí kalamit v budoucnu [1].

Co by mělo zaznít v novele zákona o lesích

Připomínky Ministerstva životního prostředí jsou klíčové pro naplnění zadání a významu vyhlášky, která má mimo jiné stanovit minimální podíl listnáčů a jedle při výsadbách ke zvýšení odolnosti lesů. [2] To je zásadní zejména na stanovištích ve středních polohách a pahorkatinách [3], jež celkem představují více než polovinu všech českých lesů.

České lesy jsou podle celoevropského oficiálního statistického srovnání ICP Forest nejméně zdravé [2]. Přesto podíl smrku, který je nejvíce zranitelným a nejrizikovějším druhem současnosti, snižuje vyhláška téměř neznatelně. Jsou to právě smrkové plantáže [3] náchylné k úhynu suchem, rozmnoženým kůrovcem, polomy i imisemi. Přesto Ministerstvo současným zněním vyhlášky podporuje jejich výsadbu v na nevhodných stanovištích.

Asi jen málokterý vlastník lesa počítal se smrkovou kalamitou, která má jen příští rok dosáhnout plošné rozlohy čtyř krkonošských národních parků! Jako skvělá pomocnice při zalesňování kalamitních ploch se nabízí bříza, která na nich často spontánně vysemení. Malým semenáčkům skýtá chladivý stín, svými větvemi zklidňuje vítr, vede je k růstu do výšky a oslabuje tlak zvěře na další malé stromky a sazenice. Budoucímu lesu připravuje příznivé půdní i mikroklimatické prostředí, které si hlavní dřevina nemusí umět sama vytvořit.

Bříza se vyplatí

Městské lesy Albrechtice, stejně jako další lesní správy v okolí, bojují s kůrovcem. Nevyhrávají. Další a další pásy lesa schnou a padají k zemi. Dřevo se odváží na skládky, kde čeká spolu s miliony dalších kmenů smrku. Vlaky i auta jsou plné dřeva, o které už není velký zájem, je ho v naší republice hodně. Celé kopce jsou úplně holé, hnědé, suché a pusté. Kalamita postupuje kvůli nezdravým, pouze smrkovým lesům dál a díky suchu rychleji.

Ministerstvo zemědělství aktuálně připravuje novelu nařízení, která upravuje dotace na hospodaření v lesích [2]. Návrh předpisu zvyšuje podporu pro výsadbu listnáčů a jedlí. Ministerstvo financí ale v mezirezortním připomínkovém řízení zvýšení rozpočtu ministerstva zemědělství k podpoře zdravých lesů odmítlo. Mají-li však lesy stabilizovat krajinu, plnit všechny ekologické a společenské mimoprodukční funkce včetně zadržování vody i přinášet dlouhodobě vyrovnané zisky, je nutné do nich správně investovat. Proto - i vzhledem k předchozím prohlášením premiéra - jde o velmi nečekané vyjádření.