Ministr zemědělství Miroslav Toman tomu může zabránit nastolením dobrých lesnických pravidel.
Poslanci budou na zítřejší schůzi 5. března hlasovat o rychlé novele lesního zákona [1], která umožní ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi určit, na jak velké části odumírajících lesů bude použita smrtící chemie. Touto tzv. rajonizací Ministerstvo zemědělství vyčlení oblasti, kde budou zásahy proti kůrovci prioritní, kde bude takzvané nárazníkové pásmo a kde naopak vlastníky zbaví povinnosti proti kůrovci zasahovat, protože je to zbytečné, neefektivní a protože chybí kapacita těžařů.
Hnutí DUHA považuje tuto změnu dosud platných a zcela nevyhovujících pravidel pro hospodaření v lesích za správný postup. Varuje však, že pokud ministr Miroslav Toman vymezí oblasti, v nichž se nemusí zasahovat, příliš úzce, může to pro naše lesy znamenat plošné nasazení jedovatých chemických postřiků.
Co se stane, když ministerstvo vymezí rajony příliš úzce?
Při nedostatku kapacity těžařů k odvozu kůrovcového dříví z lesa budou muset vlastníci a správci zbytek lesů, kde je kůrovec, plošně postříkat toxickými pesticidy. Podle Hnutí DUHA by se měly porosty kácet a asanovat tam, kde to má skutečně z hlediska šíření kůrovce smysl – tedy budou-li zásahy skutečně efektivní, prováděné včas. Nasazení chemie je podle ekologické organizace akceptovatelné pouze na skládkách dřeva a ne uvnitř lesních porostů. Pro chráněná území cenné přírody by měla přirozeně platit ještě přísnější pravidla než pro hospodářské lesy - neměla by být nasazena ani plošná těžba vytvářející velké holiny ani jedovatá chemie. Ministerstvo zemědělství začne tento týden návrh rajonizace projednávat s vlastníky, lesnickými i ekologickými organizacemi. Do jeho přípravy zatím nezapojilo Ministerstvo životního prostředí, a to přestože nevhodné vymezení rajonů může mít destruktivní dopady na přírodu.
Vytěžit a zpracovat všechny kůrovcem napadené stromy na velkém území nebude možné. Ministerstvo zemědělství dle důvodové zprávy novely zákona předpokládá, že objem kůrovcového dřeva bude v roce 2019 zhruba 30-50 milionů metrů kubických, tedy dvakrát víc než loni a patnáckrát víc než v dlouhodobém průměru (nebo zhruba dvakrát víc, než je průměrný objem veškeré roční těžby v lesích). Zpracovatelská kapacita na území ČR je přitom nejvýše 25 milionů m3 a na skládkách leží ještě množství loni nezpracovaných kůrovcových stromů.
Smrtící jed nejen pro kůrovce, ale i pro další zvířata
Pro chemický postřik lesů se nejčastěji používá neurotoxin cypermethrin. Tento neurotoxin bezprostředně zabíjí živé tvory ve vodě a je vysoce toxický pro hmyz včetně včel, ale i nenarozené děti. Riziko úmrtí při vniknutí cypermethrinu do dýchacích cest či jeho požití dokonce zmiňuje i bezpečnostní list přípravku [3].
Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Při použití jedovatých postřiků na stromy, které mají kůrovce nalákat (takzvané lapáky), prokázali experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového.“ [4]
Bylo prokázáno, že v místech použití těchto látek dochází za určitých okolností i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [5].
Otrava vody a půdy
I stopová množství otráví vodu, kde okamžitě zabíjí vodní organismy. Americká agentura pro životní prostředí uvádí, že jejich toxicita je pro sladkovodní organismy tak vysoká, že vzhledem k jejich transportu v půdě je zapotřebí dodržovat dostatečnou ochrannou vzdálenost od vodních toků a vodních ploch či jiných vodou ovlivněných stanovišť [6].
Použití chemie má často nepředvídaná rizika. Odborné výzkumy ukázaly, že zbytky těchto toxických pesticidů ve skutečnosti přetrvávají v lesním prostředí mnohonásobně déle, než je uváděná doba jejich rozkladu. Navzdory běžně uváděným 60 dnům mohou v půdě, kam se dostanou i při dodržení technologie aplikace a všech bezpečnostních opatření, setrvat až rok [7]. Jejich negativní dopady se tak násobně prodlužují.
Riziko pro přírodu i pro člověka
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, má i další než výše zmíněné negativní účinky. Patří ke skupině jedů, které u živočichů narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem zvyšuje riziko neplodnosti (především samců savců, respektive mužů), spontánního potratu, může vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky. Zasažení vyššími dávkami může u malých dětí vést k poruchám učení či autismu a snižuje obranyschopnost organismu vůči infekcím či leukémii [8].
„Pokud by mělo dojít k plošnému stříkání chemie v lesích, nebude možné v praxi zabránit otravě vodních toků, půdy, smrti hmyzu, ptáků a zdravotním rizikům u dětí. Proto by měl ministr Miroslav Toman nyní jasně říci, že plošnou chemickou asanaci nepřipustí. Další kroky by měl konzultovat se státní i nestátní ochranou přírody,” říká Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA.
Ministerstvo zemědělství by podle ekologické organizace mělo začít řešit příčiny odumírání českých lesů. Systematická a komplexní řešení připravilo Hnutí DUHA v podobě analýzy „Co dělat, abychom zachránili české lesy”. Návrh kroků, které mají podporu více než 20 tisíc lidí, ekologická organizace předložila vládě již v červnu minulého roku. Vláda ale dosud k těmto systematickým krokům nepřistoupila.Poznámky:
[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=382
[2] Důvodová zpráva návrhu dále uvádí (http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=142785)
„V případě kalamity mimořádného rozsahu je třeba udělit výjimku tak, aby na definovaném území, kde je již realizace opatření k ochraně lesa proti konkrétním škodlivým činitelům zbytečná, mohly být dočasně odloženy těžby všech stromů napadených biotickými nebo poškozených abiotickými škodlivými činiteli, opět s cílem soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný." a dále „Aby mohla být dosažitelná kapacita využita maximálním způsobem, počítá se v rámci odchylného postupu o odložení těžby sterilních kůrovcových souší o cca 2 roky.”
[3] https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/500094-ruzovy-les/?fbclid=IwAR3uNrkOmby96lf2nGryGqktqKtRv9kV4YeSmC3bnloWWNO6jXz9mVitdO0
http://www.ridex.cz/userdata/products/148/bezpecnostni-list-vaztak-active.pdf
[4] Zahradník, P., Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady
[5] Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280
[6] US EPA 2006: Reregistration Eligibility Decision for Cypermethrin (revised 01/14/08). str. 54
[7] Jin and Webster 1998: Dissipation of cypermethrin and its major metabolites in litter and elm forest soil. Journal of Environmental Science and Health Part B 33(4):319-345
https://www.researchgate.net/journal/0360-1234_Journal_of_Environmental_Science_and_Health_Part_B
[8] LaFiura, K. M. et al. 2007. Association Between Prenatal Pesticide Exposures and the Generation of Leukemia-Associated T(8;21). Pediatr Blood Cancer 49: 624–628
Furlong, M. A. et al. 2017. Prenatal exposure to pyrethroid pesticides and childhood behavior and executive functioning. NeuroToxicology: 231–238
Viel, J. F. et al. 2015. Pyrethroid insecticide exposure and cognitive developmental disabilities in children: The PELAGIE mother–child cohort. Environment International 82: 69–75
Costa, Ch. et al. 2013. Cytokine patterns in greenhouse workers occupationally exposed to alfa-cypermethrin: An observational study. Environmental Toxicology and Pharmacology 36: 796–800
Co se stane, když ministerstvo vymezí rajony příliš úzce?
Při nedostatku kapacity těžařů k odvozu kůrovcového dříví z lesa budou muset vlastníci a správci zbytek lesů, kde je kůrovec, plošně postříkat toxickými pesticidy. Podle Hnutí DUHA by se měly porosty kácet a asanovat tam, kde to má skutečně z hlediska šíření kůrovce smysl – tedy budou-li zásahy skutečně efektivní, prováděné včas. Nasazení chemie je podle ekologické organizace akceptovatelné pouze na skládkách dřeva a ne uvnitř lesních porostů. Pro chráněná území cenné přírody by měla přirozeně platit ještě přísnější pravidla než pro hospodářské lesy - neměla by být nasazena ani plošná těžba vytvářející velké holiny ani jedovatá chemie.
Vytěžit a zpracovat všechny kůrovcem napadené stromy na velkém území nebude možné. Ministerstvo zemědělství dle důvodové zprávy novely zákona předpokládá, že objem kůrovcového dřeva bude v roce 2019 zhruba 30-50 milionů metrů kubických, tedy dvakrát víc než loni a patnáckrát víc než v dlouhodobém průměru (nebo zhruba dvakrát víc, než je průměrný objem veškeré roční těžby v lesích). Zpracovatelská kapacita na území ČR je přitom nejvýše 25 milionů m3 a na skládkách leží ještě množství loni nezpracovaných kůrovcových stromů.
Smrtící jed nejen pro kůrovce, ale i pro další zvířata
Pro chemický postřik lesů se nejčastěji používá neurotoxin cypermethrin. Tento neurotoxin bezprostředně zabíjí živé tvory ve vodě a je vysoce toxický pro hmyz včetně včel, ale i nenarozené děti. Riziko úmrtí při vniknutí cypermethrinu do dýchacích cest či jeho požití dokonce zmiňuje i bezpečnostní list přípravku [3].
Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Při použití jedovatých postřiků na stromy, které mají kůrovce nalákat (takzvané lapáky), prokázali experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového.“ [4]
Bylo prokázáno, že v místech použití těchto látek dochází za určitých okolností i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [5].
Otrava vody a půdy
I stopová množství otráví vodu, kde okamžitě zabíjí vodní organismy. Americká agentura pro životní prostředí uvádí, že jejich toxicita je pro sladkovodní organismy tak vysoká, že vzhledem k jejich transportu v půdě je zapotřebí dodržovat dostatečnou ochrannou vzdálenost od vodních toků a vodních ploch či jiných vodou ovlivněných stanovišť [6].
Použití chemie má často nepředvídaná rizika. Odborné výzkumy ukázaly, že zbytky těchto toxických pesticidů ve skutečnosti přetrvávají v lesním prostředí mnohonásobně déle, než je uváděná doba jejich rozkladu. Navzdory běžně uváděným 60 dnům mohou v půdě, kam se dostanou i při dodržení technologie aplikace a všech bezpečnostních opatření, setrvat až rok [7]. Jejich negativní dopady se tak násobně prodlužují.
Riziko pro přírodu i pro člověka
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, má i další než výše zmíněné negativní účinky. Patří ke skupině jedů, které u živočichů narušují funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem zvyšuje riziko neplodnosti (především samců savců, respektive mužů), spontánního potratu, může vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky. Zasažení vyššími dávkami může u malých dětí vést k poruchám učení či autismu a snižuje obranyschopnost organismu vůči infekcím či leukémii [8].
„Pokud by mělo dojít k plošnému stříkání chemie v lesích, nebude možné v praxi zabránit otravě vodních toků, půdy, smrti hmyzu, ptáků a zdravotním rizikům u dětí. Proto by měl ministr Miroslav Toman nyní jasně říci, že plošnou chemickou asanaci nepřipustí. Další kroky by měl konzultovat se státní i nestátní ochranou přírody,” říká Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA.
Ministerstvo zemědělství by podle ekologické organizace mělo začít řešit příčiny odumírání českých lesů. Systematická a komplexní řešení připravilo Hnutí DUHA v podobě analýzy „Co dělat, abychom zachránili české lesy”. Návrh kroků, které mají podporu více než 20 tisíc lidí, ekologická organizace předložila vládě již v červnu minulého roku. Vláda ale dosud k těmto systematickým krokům nepřistoupila.Poznámky:
[1] http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=382
[2] Důvodová zpráva návrhu dále uvádí (http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=142785)
„V případě kalamity mimořádného rozsahu je třeba udělit výjimku tak, aby na definovaném území, kde je již realizace opatření k ochraně lesa proti konkrétním škodlivým činitelům zbytečná, mohly být dočasně odloženy těžby všech stromů napadených biotickými nebo poškozených abiotickými škodlivými činiteli, opět s cílem soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný." a dále „Aby mohla být dosažitelná kapacita využita maximálním způsobem, počítá se v rámci odchylného postupu o odložení těžby sterilních kůrovcových souší o cca 2 roky.”
[3] https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/500094-ruzovy-les/?fbclid=IwAR3uNrkOmby96lf2nGryGqktqKtRv9kV4YeSmC3bnloWWNO6jXz9mVitdO0
http://www.ridex.cz/userdata/products/148/bezpecnostni-list-vaztak-active.pdf
[4] Zahradník, P., Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady
[5] Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280
[6] US EPA 2006: Reregistration Eligibility Decision for Cypermethrin (revised 01/14/08). str. 54
[7] Jin and Webster 1998: Dissipation of cypermethrin and its major metabolites in litter and elm forest soil. Journal of Environmental Science and Health Part B 33(4):319-345
https://www.researchgate.net/journal/0360-1234_Journal_of_Environmental_Science_and_Health_Part_B
[8] LaFiura, K. M. et al. 2007. Association Between Prenatal Pesticide Exposures and the Generation of Leukemia-Associated T(8;21). Pediatr Blood Cancer 49: 624–628
Furlong, M. A. et al. 2017. Prenatal exposure to pyrethroid pesticides and childhood behavior and executive functioning. NeuroToxicology: 231–238
Viel, J. F. et al. 2015. Pyrethroid insecticide exposure and cognitive developmental disabilities in children: The PELAGIE mother–child cohort. Environment International 82: 69–75
Costa, Ch. et al. 2013. Cytokine patterns in greenhouse workers occupationally exposed to alfa-cypermethrin: An observational study. Environmental Toxicology and Pharmacology 36: 796–800
