Často kladené otázky
Odborníci na alternativní způsoby pěstování lesa budou ve čtvrtek 5. prosince hledat cesty, jak se vypořádat s krizí smrkových monokultur. Na semináři v Brně vystoupí zástupci většiny území, na nichž se v Česku hospodaří s výmladkovými lesy. Právě výmladkové hospodaření může českým lesům pomoci přizpůsobit se změně klimatu. 
České lesnictví zasahují dosud nebývalé změny klimatických podmínek, kterým je nucena se přizpůsobit i nyní již mnohde selhávající ekonomika lesnického provozu založená na stejnověkých monokulturách a související zákony. V roce 2018 tvořilo 90 % veškerých těžeb dřeva lesa zpracování kalamit. [1]

Lesničtí odborníci se shodují, že je zapotřebí propojit změnu zákonů s evropskou dotační podporou vlastníkům tak, aby přispěly k dlouhodobě udržitelnému hospodaření. Dosavadní krize smrkového hospodaření by tak paradoxně mohla přinést i oživení sektoru. Jaké příležitosti v tomto ohledu přináší výmladkové hospodaření budou na zítřejším semináři [2] společně diskutovat lesničtí praktici i akademici, biologové i ochránci přírody.

Výmladkové lesy či lesy nízkého a středního tvaru patří mezi tradiční formy lesního hospodaření, které byly ve středoevropské krajině do 20. století běžné. Po několika desetiletích nezájmu se výmladkové hospodaření opět jeví jako smysluplný přístup k lesnímu hospodaření, především pro schopnost stromů pěstovaných z pařezů lépe odolávat suchu a dalším projevům změny klimatu.
 
V praxi výmladkové lesy obnovuje například odborný lesní hospodář Dušan Utinek. Ten na semináři doplní vystoupení Radima Hédla z Botanického ústavu, jenž vede projekt TAČR Obnova výmladkového hospodaření. [3] Výzkumu podmínek pro výmladkové lesy se věnují Radim Matula, Martin Šrámek či Petr Maděra z Mendelovy univerzity v Brně. Ti také vystoupí s příspěvky o možnostech obnovy výmladkových lesů tak, aby byly jejich lesnické přínosy co největší. Seminář doplní i zástupci Správy NP Podyjí, Správy CHKO Český kras a zejména Biologického centra AV ČR, kde se Pavel Šebek dlouhodobě zabývá výmladkovými lesy z pohledu biodiverzity bezobratlých. 

Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR uvedl:
„České lesnictví je třeba diverzifikovat a obnova tradičních přístupů, mezi které patří výmladkové hospodaření, je v celospolečenském zájmu. Les už dnes zdaleka neslouží jen jako ekonomický zdroj, ale především tvoří přírodní prostředí. Diverzifikované lesy významným způsobem napomáhají udržovat biodiverzitu různých skupin organismů. Právě výmladkové lesy v tom mohou hrát významnou roli.”

Jan Skalík z programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
„Výmladkové lesy jsou příležitostí pro české rozpadající se lesy. Stromy pěstované z kořenů předchozí generace lesa jsou mnohem odolnější vůči suchu a dalším projevům změny klimatu. Chceme-li mít v budoucnu mít v české krajině lesy, budou muset mít mnohem pestřejší podobu, než na kterou jsme v naší generaci zvyklí. Historické způsoby hospodaření mohou být jednou cest k různorodým a odolným lesům. Ministerstvo zemědělství by jejich obnovu tedy nemělo nadále znesnadňovat, ale naopak je změnami v zákonech podpořit.”

Kontakty:
Jan Skalík, program Krajina Hnutí DUHA, 608 283 530, jan.skalik@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 731 465 279, ales.miklik@hnutiduha.cz
Radim Hédl, Botanický ústav AV ČR, radim.hedl@ibot.cas.cz

Poznámky:
[1] Konkrétně 23 z 25,6 milionů metrů kubických. Zdroj: Ministerstvo zemědělství, Zpráva o stavu lesa 2018. Dostupné na http://eagri.cz/public/web/file/640937/Zprava_o_stavu_lesa_2018.pdf

[2] Zástupci médií jsou na seminář srdečně zvaní. Program semináře je dostupný na
https://drive.google.com/file/d/19NoUpg0ktQESMBH1DutUY-Zz2D37LHCU/view

[3] Realizováno v rámci projektu TL02000314 Obnova výmladkového hospodaření: cesta k diverzifikaci využití společenského, hospodářského a ekologického potenciálu středoevropských lesů s finanční podporou TA ČR.