Den po dni přihlížíme, jak mizí hektary lesů, a na kopcích, tam, kde jsme vídali vzrostlé stromy, zůstávají holá místa. Lesníci měli až doposud pouze dva roky na to, aby na nich vysadili semenáčky, i když mnozí z nich ví, že les má jednu důležitou vlastnost: když mu dáme čas, dokáže se obnovit i sám, zatímco uměle vysázené stromky usychají, sežere je zvěř nebo spálí slunce. Naštěstí začíná ministr zemědělství Miroslav Toman naplňovat slib, který dal letos lidem i lesům – na některých územích prodlužuje lhůtu pro zalesnění ze dvou na pět let. A nejen to.
Začátkem tohoto týdne Ministerstvo zemědělství rozšířilo území, která mohou lesníci zalesňovat až pět let po vzniku holiny. Jedná se o jednu ze zásadních změn, které jsme se snažili v rámci kampaně Zachraňme lesy prosadit při novelizaci lesního zákona.Holiny, které spadají do tzv. kalamitní lesní zóny, získávají naději, že se stanou živnou půdou náletů semenáčků bříz, jeřábů, olší a dalších tzv. přípravných dřevin v závislosti na stanovišti. Pod jejich ochranou se postupně začínají objevovat další, často stínomilné druhy pomaleji rostoucích stromů, například smrky, buky nebo jedle. A tak se les kmínek po kmínku zmladí přirozenou cestou. V „boji“ o životní prostor dorostou jen ty nejsilnější a nejodolnější stromy se silnými kořeny, které vydrží i větší sucha.
Další pozitivní zprávou je, že čím je les druhově i věkově pestřejší, tím bohatší je i život mezi jeho větvemi, na kmenech, na zemi i pod zemí. Oproti monokulturním lesům se v něm daří nespočtu různých druhů rostlin, živočichů a drobných organismů.
Přesto si neodpustíme dodat, že je nutné umožnit prodloužení lhůty pro zalesnění na celém území republiky a poskytnout všem majitelům lesů totožné podmínky při obnově lesa. „Není fér od části správců lesů požadovat zalesnění do dvou let a dalším tuto lhůtu prodloužit na dobu pěti let,“ říká Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA.
Ministerstvo zemědělství se nešetří a přitom ušetří
Kromě nesporného ekologického přínosu představují lesy vzešlé z přirozeného zmlazení také ekonomický přínos. Správci lesa odpadají vysoké náklady spojené s nákupem a sázením sazenic. Navíc může v takto rozrůzněném lese provádět těžbu v mnohem kratších intervalech než ve stále ještě převažujících smrkových monokulturách. Tomu se říká win-win (neboli dvojitá výhra).
Kromě toho budou moct správci lesů na určitých místech nechat stát stromy, ze kterých již vyletěl kůrovec a ostatní stromy již neohrožují. Správce tak může věnovat potřebný čas a energii na smysluplné zásahy tam, kde kůrovec les ještě zasahuje.
PS: Pro nadšence přidáváme odkaz s detailním pohledem na území významně zasažené kůrovcovou kalamitou ČR.
Další pozitivní zprávou je, že čím je les druhově i věkově pestřejší, tím bohatší je i život mezi jeho větvemi, na kmenech, na zemi i pod zemí. Oproti monokulturním lesům se v něm daří nespočtu různých druhů rostlin, živočichů a drobných organismů.
Přesto si neodpustíme dodat, že je nutné umožnit prodloužení lhůty pro zalesnění na celém území republiky a poskytnout všem majitelům lesů totožné podmínky při obnově lesa. „Není fér od části správců lesů požadovat zalesnění do dvou let a dalším tuto lhůtu prodloužit na dobu pěti let,“ říká Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA.
Ministerstvo zemědělství se nešetří a přitom ušetří
Kromě nesporného ekologického přínosu představují lesy vzešlé z přirozeného zmlazení také ekonomický přínos. Správci lesa odpadají vysoké náklady spojené s nákupem a sázením sazenic. Navíc může v takto rozrůzněném lese provádět těžbu v mnohem kratších intervalech než ve stále ještě převažujících smrkových monokulturách. Tomu se říká win-win (neboli dvojitá výhra).
Kromě toho budou moct správci lesů na určitých místech nechat stát stromy, ze kterých již vyletěl kůrovec a ostatní stromy již neohrožují. Správce tak může věnovat potřebný čas a energii na smysluplné zásahy tam, kde kůrovec les ještě zasahuje.
PS: Pro nadšence přidáváme odkaz s detailním pohledem na území významně zasažené kůrovcovou kalamitou ČR.
