Pohledy veřejnosti i politiků se upírají ke koronavirové pandemii. Pod povrchem přitom už léta sílí neméně závažný problém – úbytek podzemní i povrchové vody a nedostatek srážek. Sucho jako jeden z dopadů klimatické krize a špatného zacházení s krajinou ohrožuje českou přírodu, lesy a zemědělství řadu let.
V lesích u Šternberka počátkem dubna shořel kus lesa – vzácné semenáčky dubů, buků a jedlí se tak obrátily v popel a ohořelé kmínky během pár minut. Podobná situace se odehrává po celé České republice. Příroda se v době karantény stala jedním z mála míst, kde si lidé mohou užít trochu zábavy a posedět spolu, třeba okolo ohně, ačkoliv jeho rozdělávání je v lesích ze zákona zakázáno.
Přestože je teprve polovina jara, sucho se v české krajině silně projevuje. Na polích, v lesích i na zahradách vysychá půda, stejně tak z potoků a říček jsou prázdná koryta bez vody. Rychle vysychající tůně už nenabízí domov pulcům, čolkům a dalším živočichům vázaným na dočasné vodní plochy. Uměle vysazené stromy mají nedostatek vláhy a postupně hynou, zvířata v lesích přicházejí o místa, kde by utišila žízeň.
„Pokud nepřijde delší období srážek, tak může být ohrožena produkce potravin. Zasaženy budou zejména obiloviny, kukuřice, cukrová řepa nebo ovoce. V případě sucha rovněž hrozí stejně jako loni nedostatek krmiva pro dobytek, který budou muset zemědělci předčasně pobít.
Navrch v případě prohloubení hydrologického sucha, nízkého průtoku řek a nedostatku vody v přehradách mohou být ohroženy i dodávky vody. Vědci hovoří také o pokračování kůrovcové kalamity, jelikož kůrovec preferuje teplo a sucho a za těchto podmínek se nejlépe množí,“ píše Radek Kubala v článku pro Deník Referendum.
Sucho v lese
V lesích se můžeme paradoxně k dnešní situaci setkat se záměrným odvodňováním a s rozsáhlým odlesňováním. Plocha, na které nezůstane ani stromeček, je náhle vystavena prudkému slunci a nárazovým dešťům, jež vedou k erozi půdy a odplavení živin. Mikroorganismy vysoké teploty často nepřežijí, půda přichází o své živiny a schopnost zadržovat vodu. Lesy vypěstované na holinách následně mnohem snadněji podléhají kalamitám.
Ministerstvo zemědělství bohužel odmítlo hospodaření bez holosečí v novele lesního zákona loni na podzim, přestože i sazenice určené k obnově lesa hromadně usychají. Jen dovolilo ponechat v lese tzv. mrtvé dřevo, tedy těžební zbytky. Ty alespoň trochu půdu zakrývají a mimoto nabízí domov více jak třetině lesních druhů organismů. V reakci na nedostatek pracovní síly ze zahraničí kvůli uzavřeným hranicím také lesníkům rozšířilo území, na němž mohou ponechat bez pokácení ty stromy, ze kterých již kůrovec vyletěl a nejsou pro les ohrožením; a prodloužilo dobu na samovolné zalesnění holin ze dvou na pět let plošně po celé republice.V rámci Týdnů pro les a divočinu se Hnutí DUHA každoročně podílí na revitalizaci rašelinišť na Šumavě. Rašeliniště totiž dokážou shromažďovat obrovské množství vody a zásadně ovlivňují vodní režim v celém území i v níže položených částech povodí. To je neobyčejně důležité zejména v poslední době, kdy se již citelně projevují důsledky klimatické změny. Oblast kolem Černohorského močálu nebo Soumarského rašeliniště, kde spolu s dobrovolníky pomáháme, byla v minulosti odvodněna komunisty. Pomáháme však i lesníkům po celé republice tam, kde je potřeba. Podívejte se sami a pojďte pomáhat s námi.Sucho a ticho na polích
Jedno z nejdůležitějších odvětví lidské činnosti je bezesporu i zemědělství, vždyť bez jídla bychom vydrželi nanejvýš několik týdnů. Bez zdravé půdy a krajiny se dlouhodobě neobejdeme, a jen ta je schopna čelit projevům probíhajících krizí, koronavirové, ale především klimatické. Již několik let trápí českou krajinu i zemědělce sucho – a jak ukazuje dlouhodobý úbytek srážek a nízká hladina podzemních vod, tento rok nebude výjimkou. Více než polovina české půdy je ohrožená vodní erozí a pětina rozlohy větrnou erozí, z více než poloviny české půdy se stává mikroorganismy a provzdušněním zhutněná masa. Mimoto jsme svědky rozsáhlého kolapsu biologické rozmanitosti: kvůli produkci potravin za masivního využívání syntetických pesticidů sledujeme například prudký pokles včel a opylovačů a za posledních 40 let zmizela ze zemědělské krajiny třetina ptáků. Kolik jste například za poslední rok viděli na poli koroptví?
Možným řešením je kromě dlouhodobější legislativní změny přímá podpora zemědělců, kteří pečují o půdu tak, aby si bujela životem a udržela si schopnost zadržovat vodu. Takovou péči dnes zajišťují především zemědělci hospodařící ekologicky šetrným způsobem – používají organické hnojení namísto průmyslových hnojiv, nestříkají pole jedovatými pesticidy, střídají na polích plodiny, chovají zvířata ve slušných podmínkách a vracejí do krajiny zeleň. Ty můžete najít ve svém okolí přes aplikaci a web Adresář farmářů, jež provozuje Hnutí DUHA.Na závěr
V úvodu jsme psali, že sucho je jeden z dopadů klimatické krize. Přírodě i krajině můžeme pomáhat vlastními silami, individuálními opatřeními, podporou těch, kteří se o krajinu starají zodpovědně, nebo třeba podpisem výzvy typu Zachraňme lesy, v níž usilujeme o systémovou změnu.Napište nám do komentáře vaše vlastní návrhy, jak pomoci přírodě. Děkujeme!
Přestože je teprve polovina jara, sucho se v české krajině silně projevuje. Na polích, v lesích i na zahradách vysychá půda, stejně tak z potoků a říček jsou prázdná koryta bez vody. Rychle vysychající tůně už nenabízí domov pulcům, čolkům a dalším živočichům vázaným na dočasné vodní plochy. Uměle vysazené stromy mají nedostatek vláhy a postupně hynou, zvířata v lesích přicházejí o místa, kde by utišila žízeň.
„Pokud nepřijde delší období srážek, tak může být ohrožena produkce potravin. Zasaženy budou zejména obiloviny, kukuřice, cukrová řepa nebo ovoce. V případě sucha rovněž hrozí stejně jako loni nedostatek krmiva pro dobytek, který budou muset zemědělci předčasně pobít.
Navrch v případě prohloubení hydrologického sucha, nízkého průtoku řek a nedostatku vody v přehradách mohou být ohroženy i dodávky vody. Vědci hovoří také o pokračování kůrovcové kalamity, jelikož kůrovec preferuje teplo a sucho a za těchto podmínek se nejlépe množí,“ píše Radek Kubala v článku pro Deník Referendum.
Sucho v lese
V lesích se můžeme paradoxně k dnešní situaci setkat se záměrným odvodňováním a s rozsáhlým odlesňováním. Plocha, na které nezůstane ani stromeček, je náhle vystavena prudkému slunci a nárazovým dešťům, jež vedou k erozi půdy a odplavení živin. Mikroorganismy vysoké teploty často nepřežijí, půda přichází o své živiny a schopnost zadržovat vodu. Lesy vypěstované na holinách následně mnohem snadněji podléhají kalamitám.
Ministerstvo zemědělství bohužel odmítlo hospodaření bez holosečí v novele lesního zákona loni na podzim, přestože i sazenice určené k obnově lesa hromadně usychají. Jen dovolilo ponechat v lese tzv. mrtvé dřevo, tedy těžební zbytky. Ty alespoň trochu půdu zakrývají a mimoto nabízí domov více jak třetině lesních druhů organismů. V reakci na nedostatek pracovní síly ze zahraničí kvůli uzavřeným hranicím také lesníkům rozšířilo území, na němž mohou ponechat bez pokácení ty stromy, ze kterých již kůrovec vyletěl a nejsou pro les ohrožením; a prodloužilo dobu na samovolné zalesnění holin ze dvou na pět let plošně po celé republice.V rámci Týdnů pro les a divočinu se Hnutí DUHA každoročně podílí na revitalizaci rašelinišť na Šumavě. Rašeliniště totiž dokážou shromažďovat obrovské množství vody a zásadně ovlivňují vodní režim v celém území i v níže položených částech povodí. To je neobyčejně důležité zejména v poslední době, kdy se již citelně projevují důsledky klimatické změny. Oblast kolem Černohorského močálu nebo Soumarského rašeliniště, kde spolu s dobrovolníky pomáháme, byla v minulosti odvodněna komunisty. Pomáháme však i lesníkům po celé republice tam, kde je potřeba. Podívejte se sami a pojďte pomáhat s námi.Sucho a ticho na polích
Jedno z nejdůležitějších odvětví lidské činnosti je bezesporu i zemědělství, vždyť bez jídla bychom vydrželi nanejvýš několik týdnů. Bez zdravé půdy a krajiny se dlouhodobě neobejdeme, a jen ta je schopna čelit projevům probíhajících krizí, koronavirové, ale především klimatické. Již několik let trápí českou krajinu i zemědělce sucho – a jak ukazuje dlouhodobý úbytek srážek a nízká hladina podzemních vod, tento rok nebude výjimkou. Více než polovina české půdy je ohrožená vodní erozí a pětina rozlohy větrnou erozí, z více než poloviny české půdy se stává mikroorganismy a provzdušněním zhutněná masa. Mimoto jsme svědky rozsáhlého kolapsu biologické rozmanitosti: kvůli produkci potravin za masivního využívání syntetických pesticidů sledujeme například prudký pokles včel a opylovačů a za posledních 40 let zmizela ze zemědělské krajiny třetina ptáků. Kolik jste například za poslední rok viděli na poli koroptví?
Možným řešením je kromě dlouhodobější legislativní změny přímá podpora zemědělců, kteří pečují o půdu tak, aby si bujela životem a udržela si schopnost zadržovat vodu. Takovou péči dnes zajišťují především zemědělci hospodařící ekologicky šetrným způsobem – používají organické hnojení namísto průmyslových hnojiv, nestříkají pole jedovatými pesticidy, střídají na polích plodiny, chovají zvířata ve slušných podmínkách a vracejí do krajiny zeleň. Ty můžete najít ve svém okolí přes aplikaci a web Adresář farmářů, jež provozuje Hnutí DUHA.Na závěr
V úvodu jsme psali, že sucho je jeden z dopadů klimatické krize. Přírodě i krajině můžeme pomáhat vlastními silami, individuálními opatřeními, podporou těch, kteří se o krajinu starají zodpovědně, nebo třeba podpisem výzvy typu Zachraňme lesy, v níž usilujeme o systémovou změnu.Napište nám do komentáře vaše vlastní návrhy, jak pomoci přírodě. Děkujeme!
